Kostel sv. Jiří
Kostel sv Jiří stojí na nevysokém návrší, kde ještě za
dob před Kristem bývalo pohanské obětiště. O době vzniku tohoto kostela se
názory odborníků rozcházejí s datem konce 12., či začátku 13. století ve
starší době románské. Původní kostelík byl pravděpodobně dřevěný s
dřevěným stropem. Tento kostel je již postaven z křídových kvádrů, v
jižním a severním průčelí byla proražena románská okna, tato však byla
později zazděna a proražena okna nová, půloblouková. Původní klenutí je
vidět dodnes. Nejstarší částí je loď kostela. Podélná stavba je
orientována východ-západ, se čtyřbokou věží v ose západního průčelí, s
kaplí na jižní a sakristií na severní straně. U vchodu byly kolem roku
1850 umístěny do výklenků sochy sv Cyrila vpravo a Metoděje vlevo, nad ním
pak reliéf Příchod svatých Bratří. Chrámová loď měla dříve strop dřevěný,
rákosový, štukový, pravděpodobně pokrytý malbami. Dnešní klenutí je z
19.století. Věž podle nápisu na kříži nese letopočet 1305. Při opravách
byla zvyšována a až v roce 1840 získala dnešní podobu. Kaple sv Anny byla
přistavěna při opravě v roce 1480. Tato oprava probíhala v době vrácení
katolické církvi od přívrženců podobojí, kteří kostel užívali téměř 70 let
a velice ho zdevastovali. Po opravě byl znovu vysvěcen. V historii kostela
sv. Jiří nelze opomenout, že husitská doba nemůže být hodnoce
jednostranně.
Nebyla jen zlatou dobou českého národa, ale také dobou
utrpení prostého lidu, dobou, kdy byly zbořeny nesčetné kostely a umělecká
díla minulých generací. Husité do našeho kraje přišli roku 1431 a značně
vyplenili a zpustošili naši krajinu. Oprava kostela po
převzetí Husitů byla velice nákladná.
Byl znovu omítnut vnitřek kostela,
nově vznikla i venkovní omítka. Dále byl opraven oltář a kaple. Některé
křídové kvádry nosních zdí musely být vyměněny. V této době přilehlá
panství měnila často majitele a tím i patrony kostela. Přesto se všichni
starali o zvelebení a zachování této vzácné stavby. V roce 1591 přešlo
panství na rod pánů z Boskovic, který měl v majetku i Černou Horu. V
podlaze lodi byl umístěn náhrobní kámen, dnes s již nečitelným datem, a
dva náhrobní kameny v kněžišti s letopisy z roku 1568 a 1576. Asi
uprostřed kostela se nachází v podzemí šlechtická krypta, kde byli
pochováni patroni zdejšího kostela.
 sv. Metoděj |
 sv. Cyril |
 monstrance |
Roku 1913 byla krypta otevřena a byly
zde nalezeny "rakve s těly nepoškozenými". Z let 1750 - 1800 pochází
většina historického vybavení, je to hlavní oltář, oltář v kapli Panny
Marie, Kalvárie, kazatelna, křtitelnice a socha archandělů Rafaela a
Michaela, vše ve stylu barokním. Roku 1864 byly pořízeny na věž hodiny,
které daroval kostelu pan Moric, hrabě Friess. Hodiny byly zhotoveny v
Mnichově v továrně mistra Manhardta. Původní presbytář byl pořízen
nákladem majitele panství Albrechtem Černohorským z Boskovic v gotickém
slohu v roce 1426. Drobné příslušenství bylo pořízeno z příspěvků
bořitovských věřících. V roce 1867 byla pořízena a vysvěcena křížová cesta
nákladem hraběnky Flory z Friessu. Při úpravách v roce 1874 byly pod
vápennou omítkou objeveny staré nástěnné malby. Jejich původ není časově
jednotný. Bylo prokázáno, že jejich vznik je nutno položit do dvou období.
Postava sv. Kryštofa s Ježíšem na jižní straně lodi je malba románská,
jedna z nejstarších u nás, z druhé čtvrtiny 13. století. Ostatní malby v
presbytáři a na severní straně lodi pocházejí z doby stavebních úprav
kostela ukončených v roce 1480. Stěny presbytáře pokrývají temperové malby
ve třech pásech nad sebou s náměty ze života sv Jiří, na západní straně je
vymalován Zápas s drakem, nad tím výjev Posledního soudu, čelní stěnu zdobí scény Mučení sv. Jiří a jižní stěnu výjevy ze života Kristova.
Navštívení a Narození Marie je znázorněno na straně severní. Boční kaple je vyzdobena
malbou sv. Mikuláše s donátorem. Obrazy Navštívení a Narození jsou odvozeny
z rytin mistra ES, avšak pouze figury a prostředí si malíř upravil po
svém. Celkovým charakterem to jsou malby konzervativní provinciální úrovně
s lehkým nádechem naivity a bezprostřednosti. V roce 1913 proběhly další
větší úpravy. V průčelí chrámu bylo nalezeno původní okno v gotickém
slohu, jehož rozbitá a zazděná žebra a skla byla pečlivě srovnána, bylo
obnoveno původní okno s obrazem sv.Jiří. Hlavní oltář byl renovován,
nalakován a pozlacen a vybaven novým svatostánkem. Dlažba byla vytrhána,
očištěna a znovu položena. Restaurační práce na freskách provedl
akademický malíř Linhart z Brna a byly dokončeny až v roce 1924. V roce
1920 byly zakoupeny nové varhany. Další úpravy fresek se prováděly v
letech 1977-8. Na levé straně kněžiště se nachází gotický svatostánek a v
něm trnová koruna upletená z trní z okolí Jeruzaléma věnovaná paní
Hálovou. Z roku 1514 pochází stříbrná skvěle vypracovaná monstrance. Má
věžovitou gotickou konstrukci a váží 4,115 kg. Je vysoká 80 cm, jemně
vypracované ornamenty svědčí o vynikající práci umělců z doby gotiky. V
roce 1810 byl povinný výkup stříbra z kostelních pokladů a monstrance jen
shodou náhod unikla zničení.
Tato jedinečná stavba svědčí o tom, že všechny generace od
jejího vzniku až dodnes se pečlivě starají o tuto vzácnou církevní a
kulturní památku. V roce 1967 byla provedena nová venkovní omítka způsobem
doporučeným restaurátory a památkovým úřadem. Kolem celého kostela bylo
postaveno dřevěné lešení a původní omítku místní občané otloukli. Omítku
prováděla stavební četa při Zemědělském družstvu za spoluprace občanů.
Střecha byla pobita novým měděným plechem. Dřevěný podklad byl opraven
místními řemeslníky. Z věžní báně byly vyjmuty zprávy, ošetřeny a doplněny
novými a znovu uloženy do kvalitnější skříňky. Celá stavba byla opatřena
novými žlaby a svody, včetně odkanalizování. Prostranství před kostelem a
vchody ke kapli sv.Anny a do sakristie byly vydlážděny čtvercovou betonou
dlažbou. V této době byly opraveny okna kostela, věžní hodiny a interiér s
podmínkami pro novou liturgii, danou II.Vatikánským koncilem. Z příspěvků
farníků se provedla generální oprava varhan. Roku 1968 se započalo se
stavbou schodů ke kostelu. Byl přemístěn kříž proti vchodu kostela ke
hřbitovní zdi. Terénní úpravy a přípravu staveniště provedli během dvou
měsíců brigádníci mechanizačními prostředky ZD. Vlastní stavbu provedla
stavební četa ZD. Rozpočet činil 90.000,- Kčs. Skutečné náklady 26.000,-
Kčs byly hrazeny sbírkou občanů. Všechny práce za posledních 50 let
dokazují, jak si občané této vzácné památky váží a svou prací a finančními
příspěvky ji udržují pro příští generace.
Další fotografie v části FOTO-Obec-Kostel sv.Jiří.
Další památky
Mezi památky naší obce nepochybně patří i socha
sv.Václava, která stojí na návsi - dnes náměstí U
Václava. Pochází ze září roku 1941 a jejím tvůrcem je bořitovský rodák Josef Šmerda, absolvent sochařské hořické školy. Nápis na podstavci "Nedej zahynouti nám ni budoucím"je výrazem prosby k patronu české země. Dne 28.září 1942 mělo dojít ke slavnostnímu vysvěcení, ale k aktu nedošlo, neboť toho dne byl německými okupanty vyhlášen vyjímečný stav. V roce 1990 byla socha opravena bratrem jejího tvůrce Jaromírem Šmerdou.
Architektonickou památkou velké hodnoty je i sousoší
Jan Žižka, Jan Hus a Prokop Holý od Stanislava Rolínka, vytesané v
pískovcové skále na severní straně Velkého Chlumu. Nejen o něm, ale i o dalších
známých rodácích, se můžete více dozvědět v části Rodáci.
Ve střední části okresu Blansko, tedy v bezprostřední blízkosti Bořitova, se nachází mnoho dalších architektonických památek. Jejich stručný výčet i s fotografiemi můžete vidět v části Okolí.
| Jan Húska | kat.farář | 1483 - 1487 |
| Václav ??? | kat. farář | 1494 |
| Jan ??? | kat. farář | 1553 |
| Jakub Kouřimský | evang. farář | 1580 |
| Jakub Melchiorides | evang. farář | 1610 |
| Jan Benedicti | kat. farář | + 1626 |
| Leopold Svoboda | kat. farář | 1684 - 1688 |
| Michal Pilař | kat. farář | 1689 - 1720 |
| Václav Žalčík | kat. farář | 1721 - 1746 |
| František Klenovský | kat. farář | 1746 - 1765 |
| Václav Novotný | kat. farář | 1765 - 1792 |
| Jiří Kupka | kat. farář | 1792 - 1829 |
| František Kozák | kat. farář | 1829 - 1840 |
| Basil Borek | arcikněz | *1787, +1874 |
| Klement Pospíšil | děkan | *1827, +1893 |
| František Harvánek | kat. farář | *1858, +1915 |
| Antonín Mazal | děkan, arcikněz | *1870, +1946 |
| František Pazderka | administrátor | březen až září 1946 |
| Václav Kosina | kat. farář | od 1946 |
| Vojtěch Samec | administrátor | od 1.2.1947 |
| Josef Matušina | kaplan | od 1.8.1948 |
| Alois Pekárek | kat. farář | leden 1948 - 9.9.1949 |
| Josef Matušina | zástupce faráře | 15.10.1949 - 1950 |
| Vladimír Chromý | administrátor | 1950 - 26.10.1975 |
| karel Obrdlík | administrátor | listopad 1975 - květen 1976 |
| Josef Dvořáček | kat. farář | květen 1976 - 1998 |
| Vincenc Řehoř | kat. farář | 1999 - 2007 |
| ?? | kat. farář | 2007 - současnost |